VTEI / Hydraulika, hydrologie a hydrogeologie

Hydraulika, hydrologie a hydrogeologie

Vývoj a současná praxe vodohospodářské bilance podzemních vod v Česku: od klasifikace zásob ke komplexnímu hodnocení přírodních zdrojů

and –

Předkládaný článek se komplexně věnuje vývoji metodických přístupů k bilancování podzemních vod v Československu a Česku od šedesátých let 20. století do současnosti. Popisuje transformaci vodohospodářské bilance od původního konceptu statického hodnocení tzv. „využitelných zásob“ podzemních vod ke komplexnímu, dynamickému přístupu založenému na pravidelném porovnávání reálných odběrů vody a přírodních zdrojů v časových řezech, s důrazem na měsíční krok hodnocení a kvantilové charakteristiky základního odtoku. Analýza vychází z platné legislativy, především z ustanovení vodního zákona č. 254/2001 Sb., a souvisejících prováděcích vyhlášek a metodického pokynu. Rovněž reflektuje požadavky evropských směrnic v oblasti ochrany vod.

Dynamika huminových látek v rašelinném biotopu přírodní rezervace Prameniště Chomutovky

, and –

Tento článek se zabývá hodnocením koncentrací huminových látek (HL) ve vodách rašelinišť v oblasti Krušných hor, konkrétně v lokalitě u obce Hora Svatého Šebestiána v přírodní rezervaci (PR) Prameniště Chomutovky. Cílem bylo posoudit vliv revitalizačních zásahů na výskyt HL v povrchových a podpovrchových vodách v prostředí po těžbě rašeliny. Monitoring probíhal v letech 2022–2024 na dvou experimentálních plochách – jedné revitalizované (plocha A) a jedné převážně nerevitalizované (plocha B) – a zahrnoval rozsáhlý monitoring v podobě odběrů vzorků v měsíčním intervalu, instalaci měrných přelivů, mělkých vrtů a meteorologických stanic.

Vliv hydrologických extrémů na rybníky a malé vodní nádrže

and –

Tento článek představuje metodický přístup a klíčové výsledky výzkumného projektu „Řešení rybníků a malých vodních nádrží z hlediska mož-nosti dodržování MZP a bezpečnosti při povodních“ (TA ČR, č. SS03010230). Projekt se zaměřil na posouzení rybníků, rybničních soustav a malých vodních nádrží ve vztahu ke dvěma hydrologickým extrémům – suchu a povodním. V období sucha se řeší problematika dodržování minimálního zůstatkového průtoku. Článek popisuje způsob stanovení a dodržování minimálního zůstatkového průtoku na těchto vodních dílech. Dále se článek zabývá posouzením zabezpečenosti těchto vodních děl z hlediska bezpečného převedení povodňových průtoků podle ČSN 75 2935 – Posouzení bezpečnosti vodních děl při povodních.

Typologie cest a jejich vliv na odtokový režim ve zvláště chráněných územích

, and –

Článek představuje výsledky projektu „Analýza změn vodního režimu pozemků a vodních toků na území Krkonošského národního parku vyvo-laných sítí pozemních komunikací“ (TA ČR, č. TITSMZP945), realizovaného jako veřejná zakázka Ministerstva životního prostředí ČR v programu aplikovaného výzkumu BETA2. Hlavním výstupem projektu je typologie cestní sítě z hlediska ovlivnění povrchového a podpovrchového odto-ku, navržená ve dvou úrovních podrobnosti. Ta byla aplikována na území KRNAP a prezentována formou mapových atlasů. V článku jsou popsány zásady a kritéria navržené typologie a metodika jejich aplikace při tvorbě map, která v základní úrovni kombinuje prostorové analýzy nad datovými sadami cestní sítě, digitálními modely terénu a hydrografickou sítí a v druhém kroku v detailní úrovni začleňuje výsledky rozsáh-lého terénního průzkumu. Autorské analytické postupy zahrnují mimo jiné detekci směrových a výškových zlomů linií komunikací a odvození mikropovodí jednotlivých úseků. Výsledné mapy poskytují Správě KRNAP a dalším správcům chráněných území nástroj pro identifikaci úseků cest s nejvyšším potenciálem ovlivnit hydrologický režim a slouží jako podklad pro plánování kompenzačních opatření či renaturačních zásahů.

Rozhovor s Ing. Liborem Ellederem, Ph.D., hydrologem z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze

and –

Napadlo vás někdy, o čem si u jednoho stolu může povídat hydrolog s historiky, archiváři a kronikáři? Umožní nám historická data lépe pochopit hodnocení současného povodňového rizika? A mohou nás dokonce hlubší znalosti o historických záplavách připravit na budoucí povodně související s klimatickou změnou? Na naše otázky pro říjnové hydrologické číslo VTEI odpovídal Ing. Libor Elleder, Ph.D.

Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie: mezinárodní projekty zahájené v roce 2025

, , and –

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka (VÚV TGM) bylo
v roce 2025 zahájeno řešení dvou mezinárodních projektů. Jde o projekt „SWIM“ financovaný v rámci evropského programu Horizon Europe (HORIZON) a projekt „FrauNyLu“ podpořený programem přeshraniční spolupráce Interreg. Oba
projekty jsou zaměřeny i na řešení hydrologických témat, jež bude mít na starosti
Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie.

Magdeburský seminář o ochraně vod 2025: voda v povodí Labe včera, dnes a zítra

–

Ve dnech 8.–9. října 2025 se v německém Magdeburku uskuteční již 21. ročník Magdeburského semináře o ochraně vod. Tato tradiční mezinárodní akce, pořádaná střídavě v České republice a Německu, se za více než tři desetiletí etablovala jako významná odborná a vědecká platforma pro výměnu poznatků v oblasti vodního hospodářství a ochrany vod v povodí Labe.

Kofein a močovina jako indikátory antropogenního zatížení biokoupališť

, , , and –

Biokoupaliště představují specifický ekosystém, kde dominantní úlohu udržení kvality vody ve zdroji mají živé organismy. Zároveň jsou velmi hojně navštěvovaná, a tak největším zdrojem znečištění jsou koupající se osoby. Předmětem tohoto příspěvku je prezentace a hodnocení možných chemických ukazatelů antropogenního zatížení – kofeinu a močoviny na čtyřech lokalitách (z toho na dvou v průběhu celé koupací sezony) v létě 2023.

Kde končí obec? Vymezení urbanizovaných území nejen pro odtokové analýzy

and –

Článek představuje metodiku prostorového vymezení hranic významných urbanizovaných území v České republice především pro účely hydrologických analýz a hodnocení rizik přívalových povodní. Nejprve byla upřesněna definice urbanizovaných území ve vztahu k existující terminologii a poté sestaven komplexní postup tvorby vrstev urbanizovaných a přírodních ploch využívající objekty polohopisu Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) s podporou dalších otevřených datových zdrojů.

Evapotranspirace v prostředí mokřadů

and –

Mokřad je prostředím, kde je voda pro vegetaci dobře dostupná, dochází zde proto k intenzivní evapotranspiraci (ET) blížící se hodnotě potenciální ET.
V budoucnu lze navíc očekávat vyšší intenzitu ET kvůli pozorovanému nárůstu teplot souvisejícímu s klimatickou změnou. Vliv ET na mokřad je nutné uvažovat např. při plánování revitalizací nebo hydrologickém modelování a je při tom důležité vycházet z aktuálních poznatků přinášených velkým množstvím článků věnujících se ve světě tomuto tématu.

Potenciál travních pásů z hlediska zadržení povrchového odtoku a sedimentu

, , , , , , and –

Obecným předpokladem použití travních pásů v zemědělské krajině je jejich schopnost účinně snižovat množství povrchového odtoku a transportu erodovaných částic a zároveň přispívat k vyšší biodiverzitě a stabilitě krajiny. Tato studie se zaměřila na kvantifikaci vlivu délky zatravnění na zachycení sedimentu unášeného povrchovým odtokem při využití experimentálních ploch o rozměrech 8 × 1 m. Testovány byly čtyři varianty s 0, 2, 4 a 8 metry zatravnění, vždy ve třech replikacích.

Rozhovor s Ivanem Tučníkem, vedoucím udržitelnosti skupiny Asahi Europe & International

and –

Jak se v pivovaru Radegast při vaření piva pracuje s vodou, jaké jsou ambice tohoto pivovaru směrem k udržitelnosti, nakolik pivovar při své produkci využívá nejnovější technologické trendy nebo proč máme v Česku rádi hořké pivo? Nabídku k rozhovoru do našeho časopisu VTEI přijal Ing. Mgr. et Mgr. Ivan Tučník ze společnosti Asahi Europe & International. Tato společnost v České republice vlastní pivovary Radegast, Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a řadu dalších po celé Evropě.

Historické změny užívání vody v českých povodích 3. řádu a naznačení možného vývoje dle nových regionálních klimatických modelů ČHMÚ

, , and –

Příspěvek představuje výsledky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) získané při řešení dílčích cílů (DC) s názvy „Vývoj scénářů potřeb vody s ohledem na socioekonomický vývoj a vývoj klimatu“ (DC 1.1) a „Identifikace území s deficitními vodními zdroji“ (DC 1.2), jež jsou součástí projektu TA ČR č. SS02030027 „Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)“ a tvoří dílčí části pracovního balíčku WP 1 zabývajícího se budoucností vody. Cílem ČHMÚ bylo vypočítat a zanalyzovat, jakým způsobem je ovlivněn průtok nad vodoměrnými stanicemi v Česku, a zjistit, jak se bude toto ovlivnění měnit v návaznosti na klimatickou změnu.

Měření a modelování změn odtokového režimu v návaznosti na kalamitní rozpad a regeneraci porostů v lesních povodích v Jeseníkách

, , , , and –

V článku jsou prezentovány dílčí výsledky monitoringu a modelování na experimentálních lesních povodích Suchého, Sokolího a Slučího potoka, což jsou pravostranné přítoky Černé Opavy v CHKO Jeseníky. Tyto výsledky vznikaly od roku 2022 díky projektu NAZV č. QK22010189 „Vliv od-lesnění na vodní režim malých povodí“ s pracovním názvem DEFOREST, který evokuje také hlavní cíl projektu – pokusit se postihnout změny v dynamice porostů (rozpad, řízená a spontánní sukcese apod.) a v odtokovém režimu těchto povodí s ohledem na tzv. kůrovcovou kalamitu a na ni navazující kalamitní těžbu. Na všech těchto experimentálních povodích byl založen monitoring vybraných prvků hydrologického režimu (např. srážky na volné ploše, podkorunové srážky, objemové půdní vlhkosti, sněhoměrná čidla), včetně stacionárního měření vodních stavů v závěrových profilech všech tří dílčích povodí. Pro modelování porostních změn a hydrologické odezvy na tyto změny byly použity porostní modely (včetně vlastní vyvíjené aplikace DEFOREST) a hydrologické modely HEC-HMS, SIMWE, MIKE SHE a SWAT. Extrémní povodeň v září 2024 do značné míry zničila vodoměrné stanice a přemodelovala koryta vodních toků, takže v roce 2025 se projektový tým bude soustředit na obnovu monitoringu.

Rybniční soustava na Bečvárce

–

V tomto článku je prezentován vývoj rybniční krajiny v povodí Bečvárky na základě interpretace archivních a současných mapových podkladů včetně ověření aktuálního stavu lokalit rybníků. Na mapě II. vojenského mapování bylo zaznamenáno 11 rybníků o celkové rozloze 65,28 ha. Na současné mapě pak bylo zachyceno 16 rybníků o souhrnné rozloze 76,64 ha, tedy přibližně o 11 ha větší než v případě rybníků historických, a to přesto, že téměř všechny jednotlivé historické rybníky byly větší než dnes. Jedním z hlavních důvodů je pozdější vybudování dvou velkých rybníků v oblasti. Z porovnání mapových podkladů je patrné, že zmenšení ploch jednotlivých historických rybníků v současnosti je způsobeno zejména zarůstáním litorálního pásma.

Hodnocení hydromorfologického stavu vodních útvarů tekoucích vod povrchových v České republice metodikou HYMOS

, , , , and –

Hodnocení hydromorfologického stavu a jeho složek (hydrologický režim, kontinuita, morfologické podmínky) je součástí monitoringu ekologického stavu vodních útvarů. Hydromorfologie jako podpůrná složka biologického hodnocení má zásadní vliv na živé organismy ve vodních ekosystémech. Na základě požadavku MŽP vznikla v rámci projektu TA ČR nová metodika hodnocení hydromorfologického stavu vodních útvarů tekoucích vod (HYMOS), která zohledňuje nové požadavky a aktuální poznatky v oblasti hydromorfologie a zároveň minimalizuje nevýhody předchozích metodik, zejména v oblasti časové a finanční náročnosti hodnocení. Metodika HYMOS kombinuje detailní i agregovaný přístup, což z ní činí flexibilní nástroj vhodný jak pro strategické plánování na úrovni vodních útvarů, tak pro hodnocení lokálních úseků v návaznosti na prováděná či plánovaná opatření.

Přívalová povodeň v oblasti CHKO Brdy v červnu 2024

–

V článku je zdokumentován průběh přívalové povodně počátkem června 2024 v oblasti CHKO Brdy na Příbramsku, včetně zamyšlení nad jejími příčinami a také možnostmi, jak následky tohoto typu povodně v budoucnu omezit. Byly vyhodnoceny veřejně dostupné podklady hydrometeorologické situace v archivu týdenních zpráv na webu ČHMÚ na nejbližší stanici (Neumětely) k řešenému území, jež bylo posti-ženo povodní. V daném týdnu byl na stanici Neumětely zaznamenán nejvyšší týdenní úhrn srážek ze stanic, které ČHMÚ pravidelně v tomto archivu poskytuje. Při vyhodnocení vývoje krajiny – na základě archivních map a ortofotomap – byly indikovány změny s negativním vli-vem na zadržení vody v krajině. Šlo hlavně o postupné rozšiřování zástavby do míst původní mozaiky suchých i mokrých luk a drobných políček, o napřimování a zatrubňování vodních toků, včetně rozorání jejich niv, a také meliorace pramenných oblastí a jejich následné na-hrazení ornou půdou.

Rozhovor s Dr. Ing. Antonínem Tůmou, zástupcem generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy

–

Do únorového čísla VTEI jsme s prosbou o rozhovor oslovili dlouholetého zaměstnance státního podniku Povodí Moravy, ředitele pro správu Povodí a od roku 2006 také zástupce generálního ředitele této organizace. Muže, pro nějž péče o vodu není zaměstnání, nýbrž poslání. „Voda je nositelkou nejen života, ale také informací a energie. Něco tak jednoduchého, a přitom tak mimořádného, nenahraditelného…,“ říká Dr. Ing. Antonín Tůma.

Projekt „Centrum Voda“ je v druhé polovině a prezentuje své výsledky

–

V programu Prostředí pro život financovaném Technologickou agenturou ČR vznikla výzkumná centra zaměřená na problematiku životního prostředí. Patří k nim i „Centrum Voda“, což je zkrácený název projektu „Vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu“. „Cen-trum Voda“ vede Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV TGM), a podílí se na něm dalších sedm partnerů: Agen-tura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Česká zemědělská univerzita (ČZU), České vysoké učení technické v Praze – Fakulta sta-vební (FSv ČVUT), Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (Czech Globe), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (od 1. ledna 2025 Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.; VÚKOZ), a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Řešení probíhá od července 2020 do konce roku 2026.

Databáze HYMOD-KZ a deficitní oblasti

, , , , , , and –

Příspěvek popisuje databázi HYMOD-KZ, která je dostupná na adrese https://shiny.vuv.cz/HYMOD-KZ/. Databáze poskytuje detailní výsledky hydrologického modelování a analýzy hydrologické bilance povodí (vodních útvarů) pro současné a výhledové klimatické podmínky, přičemž zahrnuje také aktualizované deficitní oblasti, jejichž popis je součástí tohoto příspěvku. Tento nástroj se může stát podkladem pro odborníky ve vodním hospodářství, pro akademickou sféru, ale i širokou odbornou společnost, jelikož poskytuje výstupy v prostorovém rozlišení vodních útvarů. Grafické zobrazení výsledků usnadňuje pochopení komplexních hydrologických jevů a podporuje rozhodování v oblasti vodohospodářského plánování.

Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě

, , , , , , , , , and –

V prosinci 2020 byla vydána nová evropská směrnice EU 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Tato směrnice klade velký důraz na komplexní ochranu pitné vody a zavádí oproti původní směrnici z roku 1998 povinnost vypracovat posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Rizikové analýzy částí povodí se musejí vypracovat pro všechny odběry vody určené pro pitné účely, při nichž se odebírá více než 10 m3 surové vody za den. V České republice se to týká přibližně 3 650 odběrů (z toho asi 3 500 odběrů podzemní vody a asi 150 odběrů povrchové vody). V celorepublikovém měřítku jde tedy o značné množství rizikových analýz částí povodí, jež podle výše zmíněné směrnice musejí být zpracovány do roku 2027. Hlavním cílem projektu „Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě“ (podpořeného TA ČR) je vytvoření metodiky pro vypracování těchto rizikových analýz částí povodí. Aby rizikové analýzy částí povodí, které budou zpracovávány různými subjekty, měly jednotnou formu a strukturu, byl v rámci metodiky vytvořen formulář (maketa), jak by měly rizikové analýzy částí povodí vypadat a co by měly obsahovat. Jelikož jde o velmi komplexní problematiku, bude v tomto článku představena jen hlavní kostra metodiky se zaměřením na základní charakteristiky odběru a stanovení území (povodí odběru), v němž se určují rizikové aktivity pro jakost odebírané surové vody.

Scénáře budoucí potřeby vody do roku 2050: sektorové analýzy a prognózy

, , , , , , , , , , , , and –

Příspěvek představuje výsledky řešení dílčího cíle „Vývoj scénářů potřeb vody s ohledem na socioekonomický vývoj a vývoj klimatu“ (DC 1.1), který je součástí projektu TA ČR č. SS02030027 „Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)“ a tvoří dílčí část pracovního balíčku WP 1 „Predikce vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v ČR do roku 2050 v podrobnosti krajů v závislosti na změně klimatu“.

Odběry podzemních vod znatelně zmenšují průtoky menších vodních toků v období sucha

and –

Článek upozorňuje na vztah mezi odběry podzemní vody a vysycháním významných vodních toků v obdobích sucha. Přináší souhrn nejvíce zasažených významných vodních toků v České republice (ČR). Velké soustředěné odběry podzemních vod mají značný dopad na menší a střední vodní toky. Filtrem pro výběr nejvýznamnějších vlivů odběrů na průtoky byl podíl odebíraného množství vody a 355denního průtoku odvozeného z období 1931–1960. Vybrány byly vodní toky, u kterých tento podíl přesahoval 30 %. U poloviny takto vybraných případů byl zjištěn vztah, kdy 355denní průtok z období 1931–1960 ponížený o odebírané množství vody je přibližně roven 355dennímu průtoku z období 1991–2020. Případy, kdy zmíněný vztah neplatí, lze zdůvodnit změnami odebíraného množství a snížením hladin podzemních vod i průtoků v širším okolí způsobeným jímáním a využíváním statických zásob podzemních vod. Vliv klimatické změny se u základního odtoku ve studovaných případech pravděpodobně neprojevil. Z naší analýzy vzešlo 13 případů výrazného ovlivnění průtoků významných vodních toků způsobeného odběry podzemních vod. Zhruba v polovině těchto případů existuje jiný zdroj vody, který by měl být využit, pokud je průtok dotčeného vodního toku na minimu. Další možností je ochrana vodních zdrojů uplatněním institutu minimální hladiny podzemních vod nebo minimálního zůstatkového průtoku.

Vliv parametrů retenční křivky na účinnost kapilární bariéry

and –

Tato studie je zaměřena na výpočet parametru α zvlhčovací větve retenční křivky a na vliv jeho hodnoty na účinnost kapilárních bariér. Kapilární bariéra je jednoduchou metodou odizolování skládek. Efektivita kapilárních bariér byla testována pomocí numerických modelů, které umožňují větší variabilitu testování oproti fyzikálnímu měření. Díky numerickým modelům bylo možné vyhodnocovat přímý vliv změny parametrů retenčních křivek na fungování kapilárních bariér. Do sestavování numerických modelů byla zahrnuta hystereze retenčních křivek a následně byl vyhodnocen její vliv na shodu výsledků modelů s měřenými daty. Numerické modelování je vhodným a spolehlivým nástrojem při ověřování účinnosti kapilárních bariér. Vzhledem k citlivosti výsledků na parametry úlohy je zapotřebí určit co nejpřesněji všechny nutné vstupní parametry, aby měl výsledný model reálnou vypovídací hodnotu.

Problematika starých podzemních vod v hydrogeologických rajonech 4410 Jizerská křída pravobřežní a 4522 Křída Liběchovky a Pšovky

, and –

Článek přibližuje projekt Technologické agentury ČR, který se zabývá problematikou starých podzemních vod v hydrogeologických rajonech 4410 a 4522. Cílem příspěvku je na základě rešerše předchozích prací podat stručnou hydrogeologickou charakteristiku zájmové oblasti, představit dosavadní výsledky po prvním roce řešení projektu a popsat nejistoty stávajících informací. Staré podzemní vody, jež mají zanedbatelné koncentrace tritia, se dají považovat za strategický zdroj, protože jsou méně náchylné k současné kontaminaci. Za účelem kvantifikace využitelného množství těchto vod je pravidelně měřena vydatnost pramenů s nízkou koncentrací tritia.

Metodika tvorby Mapy zranitelnosti kvantity přírodních zdrojů podzemní vody k suchu pro Českou republiku

, , , , and –

Sucho ovlivňující stav podzemní vody je doposud většinou chápáno jako pod­množina sucha hydrologického. Dopad hydrologického sucha se u podzemní vody projevuje se zpožděním a závisí na jeho délce. V rámci projektu TA ČR „Řízená dotace podzemních vod jako nástroj k omezení dopadů sucha v ČR“ byla sestavena Mapa zranitelnosti kvantity přírodních zdrojů podzemní vody k suchu. Interaktivní mapa je vytvořena na zá-kladě použití srážkového normálu a regresních vztahů mezi srážkami a celkovým a základním odtokem s použitím indexu BFI a poměru BFI v nejsušším roce za dekádu 2010–2019 k dlouhodobému BFI (index M). Tento přístup zaručuje jednotné zpracování pro celou Českou republiku v měřítku 1 : 50 000 a objektivní porovnání zranitelnosti přírodních zdrojů podzemní vody k suchu v rámci celé republiky. Dále vychází z evidovaných odběrů podzemní vody a v případě obcí s individuálním zásobováním je odběr vypočítán z počtu obyvatel a celostátní průměrné spotřeby pitné vody na obyvatele. Mapa je sestavena na bilanci přírodních zdrojů a odběrů podzemní vody. Obsahuje šest kategorií a ukazuje, které regiony a oblasti budou mít problém s dostatkem zdrojů podzemní vody v období dlouhodobého sucha. Syntetizuje všechna dostupná režimní a další data k roku 2020 a je navržena tak, aby vrstvy s proměnnými informacemi bylo možné v budoucnu aktualizovat.

Rozhovor s doc. RNDr. Zbyňkem Hrkalem, CSc., hydrogeologem, spisovatelem a popularizátorem hospodaření s vodou

–

Říjnové číslo časopisu VTEI je zaměřeno zejména na podzemní vodu a hospodaření s ní. Propagaci tohoto tématu jsme tedy probrali s kolegou, který se věnuje výzkumu v oblasti podzemních vod, dlouhodobě přednáší hydrogeologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a tématem hospodaření s vodou se zabývá i ve svých publikacích. „Hlavním problémem ve světě není fyzický nedostatek vody, nýbrž chudoba, nevzdělanost a ekonomická zaostalost,“ říká doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc.

Projekt „Danube Lighthouse Initiative“

, and –

Dostupná a kvalitní voda je přírodním zdrojem nezbytným pro život, blahobyt a sociální prosperitu. Po desetiletích intenzivního využívání, znečišťování a socioekonomického tlaku jsou evropské sladké vody a moře vystaveny riziku degradace svých ekosystémů. To je třeba vnímat nejen jako potenciální dramatickou ztrátu z ekonomického hlediska, ale znamená to také nepředvídatelné ekologické, společenské a kulturní škody. Evropská komise na tuto výzvu reagovala vytvořením výzkumné a inovační mise „Obnova našich oceánů, moří a vod do roku 2030“ s cílem poskytnout k obnově, ochraně a zachování oceánů, moří a sladkých vod systémový přístup. V letech 2022–2025 probíhá vývojová a pilotní fáze, během níž byly spuštěny čtyři tzv. Lighthouse iniciativy. Projekt „Danube Lighthouse Initiative“ (zkráceně „DALIA“), financovaný Evropskou unií v rámci programu Horizon Europe s celkovou dotací € 8 499 236, má za cíl významnou měrou přispět ke zlepšení stavu povodí Dunaje.

Hydrogeologické aspekty vrtů pro tepelná čerpadla

, and –

V posledních letech došlo k významným legislativním a metodickým změnám ve výstavbě a využívání zemních tepelných čerpadel (TČ). Použití TČ se stalo velmi rozšířeným řešením pro vytápění objektů všech druhů od rodinných domů po průmyslové objekty. Tento příspěvek se týká zemních TČ (typ země-voda a voda-voda), jež využívají mělkou geotermální energii, získávanou zejména prostřednictvím vrtů.

Vývoj a stav povrchových vod ve významné zdrojové oblasti pitných vod

, , and –

V příspěvku je diskutován vývoj základních parametrů povrchových vod v rámci významné zdrojové oblasti pitných vod hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Důraz je kladen na vývoj množství vody v řece Svitavě a vývoj základních fyzikálních a chemických parametrů těchto vod. Posuzován je možný vliv na zdejší podzemní vody, které jsou intenzivně využívány pro pitné účely. V příspěvku jsou porovnány historické datové sady s výsledky současného monitoringu v rámci projektu SS06010044 (PPŽ VI, TA ČR). Aktuální kvalitativní stav povrchových vod směřuje k opatrnosti při podpoře přímé infiltrace do podzemních vod z důvodu nebezpečí jejich kontaminace.

Interpolace vybraných průtoků v nepozorovaných povodích IV. řádu v povodí Otavy

, , , , and –

Znalost odtokových poměrů z povodí je klíčová pro širokou škálu inženýrských i vědeckých aplikací. Přímá měření v rozsahu všech povodí na území České republiky (dále ČR) nejsou reálná. Standardními metodami odhadu těchto parametrů jsou lokální regresní modely, srážkoodtokové modely, případně jiné interpolační techniky. Regresní modely poskytují spolehlivé výsledky, avšak odvození lokálních regresních rovnic je náročné na množství vstupních a referenčních dat. Srážkoodtokové modely mají své uplatnění při návrhových činnostech lokálního rozsahu. Jejich aplikace v rozsahu ČR není triviální a předpokládá znalost rozložení srážek. Interpolační techniky poskytují rychlý, často však méně spolehlivý přístup. Většina těchto interpolací není primárně určena pro hydrologické aplikace. Výjimkou je metoda Top-Kriging.